Lichtenštejnové jako fenomén středoevropských dějin ONLINE

Kurz „Lichtenštejnové jako fenomén středoevropských dějin“ se zabývá problematikou dějin působení knížecího domu Lichtenštejnů na území střední Evropy v dlouhém trvání a vzájemnými vztahy Československa a Knížecího domu Lichtenštejnů, resp. státu Knížectví Lichtenštejnsko v posledních dvou staletích. Lichtenštejnové od středověku patřili mezi významné panské rody působící v rakouských a v českých zemích, v období raného novověku navíc zažili velký vzestup, který provázela konverze ke katolicismu, povýšení do stavu nové knížecí vrstvy, zisk významných úřadů na zemské i dvorské úrovni i zásadní podíl na zásadních událostech českých dějin, jakými ve sledovaném období byl „habsburský bratrských spor“, stavovské povstání i následující represe jeho účastníků a pobělohorské proměny společnosti. Příslušníci raně novověkých i novověkých generací Lichtenštejnského knížecího domu nejenže získali významné společenské a majetkové postavení, ale zároveň se staly nejdůležitějšími budovateli knížecího dvora a mecenáši umění a kultury. Fenomén Lichtenštejn navíc přesáhl i do moderní éry. Modernizační společenské procesy, stereotypy svázané s představou o historické roli rodu a skutečné či údajné aktivity Lichtenštejnů v krizových obdobích 19. a 20. století i rozvíjení vlastní státnosti mezi Moravou a horním Porýním způsobily, že se stali objektem první pozemkové reformy i konfiskací prováděných na základě prezidentských dekretů po druhé světové válce. Lze konstatovat, že Lichtenštejnové se tak stali ojedinělým fenoménem v českých a středoevropských dějinách.

Osnova kurzu „Lichtenštejnové jako fenomén středoevropských dějin“ vychází ze závěrů Česko-lichtenštejnské komise historiků, působící v letech 2010-2014, resp. 2016-2018. Na předmětu se vedle garanta Tomáše Knoze budou podílet i další členové a spolupracovníci komise (prof. Knoz, dr. Stögmann, dr. Maňas, dr. Horák, dr. Dvořák, prof. Županič, Mgr. Sojková). Výuka bude přirozeně rozdělena do dvou částí. První část se bude zabývat lichtenštejnským fenoménem v dlouhém trvání, bude sledovat místa lichtenštejnské paměti, vytváření historických stereotypů a mýtů, roli kultury a umění při konstrukci lichtenštejnské reprezentace a konstrukci historického obrazu. Druhá se bude zabývat otázkami první pozemkové reformy, aktivitami Lichtenštejnů v období druhé světové války a poválečnými konfiskacemi rodového majetku. Třetí část se bude soustředit na charakteristiku role porýnského Knížectví Lichtenštejnsko v novověké a moderní Evropě.

Kurz je realizován ve spolupráci s Česko-lichtenštejnskou komisí historiků působící při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Program:

1. Rozmach rodu Lichtenštejnů

prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D., Filozofická fakulta MU, Historický ústav

2. Reformace a protireformace na dvoře Lichtenštejnů    

Arthur Stögmann, tlumočeno – Mgr. Petra Sojková

3. Tři životy lichtenštejnských zámeckých sídel (1)

prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D., Filozofická fakulta MU, Historický ústav

4. Tři životy lichtenštejnských zámeckých sídel (2)

prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D., Filozofická fakulta MU, Historický ústav

5. Hudba na dvoře Lichtenštejnů

Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D., Filozofická fakulta MU, Ústav hudební vědy

6. První pozemková reforma a prezidentské dekrety

JUDr. Mgr. Ondřej Horák, Ph.D., Univerzita Palackého Olomouc, Česko-lichtenštejnská komise historiků

7. Lichtenštejnové a fenomén vyhnání

Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D., Filozofická fakulta MU, Historický ústav

8. Lichtenštejnové jako fenomén evropských dějin

prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D., Univerzita Karlova, Ústav světových dějin

9. Lichtenštejnové dnes: země, lidé, jazyk

Mgr. Petra Sojková, Ekonomicko-správní fakulta MU

Následující fotografie zachycují prostředí on-line kurzu.