Astronomie aneb jak žijí hvězdy?

Hertzsprungův – Russellův diagram najdete v každé učebnici astrofyziky. Jde o vizualizaci velkého množství údajů. Lze z něj vyčíst cenné informace, odhaluje vzájemné souvislosti, ukazuje vývoj, ale pozor! Neznalého může i ošálit, protože poskytuje i zkreslený obraz skutečnosti. 

doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. – zakladatel a garant astronomických kurzů U3V na Masarykově univerzitě. Pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje zejména fotometrickým pozorováním a výzkumu zákrytových proměnných hvězd.

Hvězdy vznikají v nejhustších oblastech mezihvězdného prostoru, v molekulárních mračnech. První fáze života hvězda netrvají dlouho (alespoň ve srovnání s délkou života na hlavní posloupnosti), ale jsou zajímavé - nejenom pro hvězdu, ale i pro její okolí.

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. – v Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. V roce 2005 jí byla udělena Prémie Otto Wichterleho za práci v oblasti věd o neživé přírodě.

V představení Hvězdný Cirkus v sále digitária se účastníci U3V nejdříve odlehčenou a zábavnou formou dozví, kterak souvisí hvězdy ve vesmíru s atomy chemických prvků, z nichž jsme stvořeni. Zažijí explozi supernovy – jeden z nejdramatičtějších jevů v přírodě – i zrození Sluneční soustavy a života na planetě Zemi.

Následně se v rámci živě komentované prohlídky umělé hvězdné oblohy na vlastní oči přesvědčí, že příběh hvězd, od jejich vzniku až po zánik, je zapsán i na noční obloze.

Mgr. Jan Píšala – zástupce ředitele Hvězdárny a planetária Brno, věnuje se popularizaci astronomie, je autorem populárně-vědeckých publikací a prezentací v planetáriu.

Nejtuctovějšími hvězdami ve vesmíru trpaslíci hlavní posloupnosti, kteří ve svém jádru spalují vodík na hélium. V jejich početním stínu se nacházejí malí žlutí obři typu Kapely nebo Arktura a příslušníci horizontální větve obrů, kteří ve svém nitru dokáží energeticky zužitkovat i popel vodíkových reakcí. Jejich vývoj je pomalý, výdrž velká.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. – pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zajímá se o chemicky pekuliární hvězdy a nové metody zpracování dat. Je autorem řady knih o astronomii.

Každý život jednou končí, a to platí i pro hvězdy ve vesmíru, i když vzhledem k našemu pozemskému životu nám přijdou jako věčné. V přednášce se zaměříme na různé scénáře konečných stádií hvězdného vývoje, a jestli existuje pro hvězdy "posmrtný" život.

Ing. Petr Dvořák, Ph.D. – vědecký pracovník Středoevropského technologického institutu VUT, odborný asistent na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT Brno.

Vnitřní nukleární energie se ve hvězdách přeměňuje na jiné formy.

V nitru se šíří zejména zářivou difuzí nebo prouděním látky, v závislosti na její opacitě (neprůhlednosti). Na přednášce o těchto základních pochodech pojednáme s pomocí praktických nebo myšlenkových experimentů.

doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. – na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zabývá výzkumem planetárních soustav, protoplanetárních disků a numerickými simulacemi srážek planetek.​

Přednáška je věnována hvězdám s Tef  ≤ 6 000 K. Jde o velmi zajímavé aktivní hvězdy v různých stadiích vývoje.  Pro výklad jsme zvolili tři odlišné skupiny hvězd. Nejprve nově vzniklé hvězdy typu T Tauri, před příchodem na hlavní posloupnost. Dále objekty po odchodu z hlavní posloupnosti, miridy - dlouhoperiodické proměnné, nacházející se na asymptotické větvi obrů. Zvláštní skupinu tvoří hnědí trpaslíci, hvězdy, jejichž hmotnost je menší než 0,08 MS. Jejich vývoj je relativně jednodušší.

Budou ukázány základní metody výzkumu výše uvedených objektů, především fotometrie a spektroskopie, dnes již prováděná téměř v celém rozsahu vlnových délek. Na základě uvedených poznatků budou posluchači vedeni k pochopení souvislostí objasňujících vývoj hvězd - zdrojů energie a stavební struktury uvedených hvězd.

doc. RNDr. Vladimír Štefl, CSc. – působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zajímá se především o chladné hvězdy a historii astronomie.

Nejhmotnější, nejzářivější. To jsou jen některé z přívlastků, které můžeme přisoudit horkým hvězdám. Kde tyto hvězdy vznikají a jak se vyvíjejí?

Můžeme horké hvězdy spatřit na obloze? Bude někdy naše Slunce horkou hvězdou? Souvisí horké hvězdy s černými děrami? Na tyto a na mnohé další otázky budeme během přednášky hledat odpověď. A co víc, na každý z posluchačů si s sebou domů odnese kousek horké hvězdy.

prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. – vedoucí oddělení astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se výzkumu hvězdných větrů a horkých hvězd.